Anár 150
Anára gielda doallá 150 jagi ávvujagi 2026 áigge. Ávvujagi ávvudeapmi álggahuvvo jo loahppajagi 2025 ja joatkašuvvá olles jagi 2026.
Anára gielda lea vuođđuduvvon 25.6.1876 ja deavdá 150 jagi boahtte jagi 2026. Ávvujahki oidno Anára sierra giliin máŋggabealat dáhpáhusfállamiin buot ahkejoavkkuide.
Ávvujahki lágiduvvo ovttas gieldda, gieldalaččaid, fitnodagaid ja iešguđetlágan servošiid doaimmas, ja sávvojuvvo, ahte dat guođđá bissovaš dáhpáhusaid maiddái áigái, mii lea ávvujagi maŋŋá. Anára gielda koordinere ávvujagi dáhpáhusaid ja doarju dáhpáhusaid ordnejeaddjiid máŋgga láhkai.
Dán siidui leat čohkkejuvvon áigeguovdilis dieđut ja rávvagat ávvujahkái oassálastimis, ja dáhpáhuskaleandaris gávnnat ávvujagi buot dáhpáhusaid, mat ordnejuvvojit Anára gielddas!
Boares govaid čoaggin – oassálastte Anára historjjá vurkemii
Anára gielda ja Sámemusea Siida álggahedje ávvujagi gudnin boares govaid čoaggima ođđa Anár-girjji várás sihke vurkema dihte Siidda arkiivii. Čoaggináigi lea 1.5.–31.8.2025.
Ávvujagi áigge ordnejuvvojit govaid geahčadaneahkedat, ja dain čohkkejuvvo maiddái digitála čájáhus ávvujagi neahttasiidduide jagi 2026 áigge.
Čoaggima áigge ohccojuvvojit erenomážit govat, mat leat áiggis, mii lea soađi maŋŋá, gitta 2000-logu álgui, ja mat govvidit árgga ja Anára guovllu eallinnuppástusaid sierra logijagiid áigge. Sávvojuvvo, ahte govat skeŋkejuvvojit vuollegaš šielmmáin – juohke govva lea árvvolaš, iige dat dárbbaš leat dáiddalaš govva.
Buot čoggojuvvon govat digitaliserejuvvojit Sámemusea Siiddas ja vurkejuvvojit gieldda arkiivii sealluheami dihte boahtte buolvvaide. Ođđa Anár-girjái válljejuvvo oalle vissásit dušše oassi skeŋkejuvvon govain, muhto mihttomearrin lea, ahte nu máŋgasat go vejolaš oassálastet govaid čoaggimii ja čájáhusa ráhkadeapmái.
Mo sáhttá oassálastit?
Govaid sáhttá buktit 1.5.–31.8.2025 gaskasaš áigge Anára gieldda girjerájuide rabasáiggiid.
Avvila girjeráju rabasáiggit 30.5. rádjai
vuossárga-duorastat dmu 10-19
bearjadat dmu 10-17
lávvardat dmu 10-15
Avvila girjeráju geasserabasáiggit 31.5.–17.8.
vuossárga-duorastat dmu 10–18
bearjadat dmu 10-17
Sámegirjeráju rabasáiggit 30.6. rádjai (joatkašuvvá 1.8. ovddos)
vuossárga-duorastat dmu 12-17
bearjadat dmu 12-16
Sámegirjeráju geasserabasáiggit suoidnemánus
1.7.-31.7. vuossárga, gaskavahkku ja bearjadat dmu 12-14
Girjebusse vuodjá ruvtto mielde nugo dábálaččat 19.6. rádjai.
Jos háliida, govaid oažžu ruovttoluotta digitaliserema maŋŋá. Govaid máhcahanáiggiin dieđihuvvo maŋŋá čakčat, ja lassidieđuid oažžu girjerájuin. Skeŋkema oktavuođas dahkkojuvvo govaid geavahansoahpamuš.
Amma fuopmášat, ahte dušše oasi skeŋkejuvvon govain sáhttá válljet ođđa Anár-girjái, muhto sávvat, ahte nu máŋgasat go vejolaš, oassálastet boares govaid čoaggimii ja govvačájáhusa ráhkadeapmái. Sávvat eandaliige áigegova árgaeallimis ja govaid sáhttá doaimmahit vuollegaš šielmmáin – eat nappo vuordde, ahte oažžut hui fiinna dáiddagovaid!
Almmuhut iežat dáhpáhusas dahje ideas ávvujagi várás
Ohcat fárrui ávvujagi ollašuhttiid – olbmuid, servviid ja fitnodagaid! Sáhtát almmuhit iežat dáhpáhusa Dáhpáhusaid Lappi – dáhpáhuskaleandarii dahje guođđit iežat idea ávvujagi várás skoviin, mii dás vuolábealde.
Almmut iežat dáhpáhusa Dáhpáhusaid Lappi – kaleandarii
Ávvujagi dáhpáhuskaleandara buot dáhpáhusat bohtet Dáhpáhusat-siidui Dáhpáhusaid Lappi -kaleandara bokte bargojuvvon laktimiin. Vuolábealde rávvagat iežat dáhpáhusa almmuheapmái ávvujagi várás.
- Almmut iežat dáhpáhusa Dáhpáhusaid Lappi -kaleandarii. Almmuheapmi eaktuda geavaheaddjikonttu ráhkadeami. Dárkilut rávvagiid gávnnat dáppe.
- Deavdde dárbbašlaš dieđuid ja vállje dáhpáhusa báikin Anára ja lasit dáhpáhusa fáddán Inari150.
- Almmustahte dáhpáhusa. Du dáhpáhus oidno ávvujagi dáhpáhuskaleandaris, Anára gieldda dáhpáhuskaleandaris ja maiddái almmolaččat Dáhpáhusaid Lappi – kaleandariin maŋimustá čuovvovaš árgabeaivve.
- Doaimmat iežat dáhpáhusas maiddái govaid ávvujagi koordináhtorii nu, ahte oaččut atnui dáhpáhusa márkanastinmateriálaid ávvujagi visuálalaš bajiloainnuin.